Navigace

Obsah

Jaroslav Hašek (1883 - 1923)

Jaroslav Hašek se narodil dne 30. dubna 1883 v Praze v rodině středoškolského profesora matematiky, skrytého alkoholika.
Spisovatel Jaroslav Hašek zemřel dne 3. ledna 1923 v Lipnici nad Sázavou, kde psal, ale nedopsal svůj  satirický román Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války 
(1921-1923). 

K pobytu spisovatele Jaroslava Haška v Jasenné se váží budovy, kde v letech 1914 - 1915 pobýval. Jsou to bývalá Šrámkova usedlost čp. 28 a bývalá Samkova hospoda čp. 104.

O pobytu Jaroslava Haška v našem regionu píše náš kronikář PhDr. Jiří Uhlíř.

PhDr. Jiří Uhlíř - Pobyty humoristy Jaroslava Haška ve východních a severovýchodních Čechách včetně Kladského pomezí (1912 - 1914) - výňatek

    V našem regionu je pak nejvýznamnější Haškův pobyt v  Jasenné na Jaroměřsku, kam po vypuknutí první světové války odejel na doporučení svých pražských přátel, aby unikl slídivým očím a uším pražských fízlů.  Zde od  července až do srpna 1914 nalezl azyl u svého přítele Václava Hrnčíře (1890-1916), jasenského rodáka, syna sedláka. V. Hrnčíř studoval také na  reálce v Náchodě v letech 1905-1909. Jako přespolní bydlel v Náchodě u pekaře Josefa Pozděny, Komenského třídě 365. Už tehdy byla náchodská reálka venkovským ústavem s velmi dobrými  profesory. Někteří z nich přednášeli později i na univerzitě, například Václav Ertl, Otakar Chlup, Quido Hodura. Zejména dr. Q. Hodura probouzel v Hrnčířovi hlubší zájem o francouzštinu. Hrnčíře  také velmi přitahoval rytířský sport – šerm, zprostředkovaný profesorem tělocviku Em. Roubalem. Za náchodských studií započal i Hrnčířův zájem o ruštinu, již se učil zřejmě soukromě u profesora a překladatele Jaroslava Frankela, a o ruskou literaturu.Zde také dne 28. 6. 1909 byl „uznán dospělým všemi hlasy“, kde tedy úspěšně maturoval. Posléze se stal se vysokoškolákem, studující mostní inženýrství na Českém vysokém učení technickém v Praze (1909-1914). Hašek se se svým ochráncem Hrnčířem pravděpodobně seznámil v Praze prostřednictvím  Eduarda Drobílka, úředníka kanceláře rektora České techniky, a pravděpodobně se znali z doby založení Haškovy Strany mírného pokroku v mezích zákona.  Hrnčíř stejně jako Hašek se učil vedle francouzštiny a němčiny také slovanským jazykům, a to ruštině a bulharštině.

   J. Hašek v Jasenné žil na Hrnčířově usedlosti čp.28 na Dolním konci obce k Šestajovicím a  přespával ve studentském pokojíku. Zdržel se zde asi měsíc. Veselé příhody ze žní u Hrnčířů a Samků (Anička Samková byla Hrnčířova něvěsta) vylíčil  v groteskní a mystifikační humoresce Nebezpečný pracovník (Humoristické listy, 28.8. 1914, s. 488-489), kde se vysmál sám sobě, své nešikovnosti při zemědělských pracích, takže se stává druhým lidem až nebezpečný..

 Z Jaroměřska vytěžil celkem čtyři humoresky, z nichž nejzdařilejší je vedle Nebezpečného pracovníka asi elegicky melancholická,  skutečně umělecká humoreska Kaťouráci, což je nářeční slovo označující rasíky, pohodné, lidi, kteří zabíjeli psy a z jejich kůží zhotovovali řemínky k cepovkám, cepům na mlácení obilí.

 Jak už bylo řečeno,  Hašek pravděpodobně v Jasenné literárně tvořil, houbařil, kuchařil, navštěvoval místní hostince, vyváděl různé pobuřující taškařice. Například „nachmelený Hašek za velikého rámusení jezdil s trakařem po vsi a budil lidi a ráno ho našli i s trakařem v příkopě“, jak vzpomínala Ludmila Krkavcová, neteř V. Hrnčíře ve svém dopise z 28.9. 1973 autorovi této statě. Rád se toulával po okolí (Šestajovice, Libřice, Velká Jesenice). Pobyty v Jasenné byly pro Haška, zvídavého člověka, jistě nejen příjemné, neboť v době stupňujícího se válečného nedostatku byl zde plně hmotně zajištěn, ale i poučné. Bystrý spisovatel se obeznámil i se zemědělskými pracemi při žních. v nichž si počínal tak  nešikovně, že  se svému okolí stával až nebezpečným. Povšiml si specifik psychiky venkovana i jeho mluvy (nářeční tvary Samků, Balzanů, Sezimů, originální pojmenování kaťouráci). V lesíku nedaleko Hrnčířova statku houbařil (povídka Zápas dobra se zlem, Kopřivy 8.10.1914). Při toulkách po okolí byl zaujat chováním psů (povídka Kaťouráci), na šestajovických lukách v údolí řeky Metuje hejny čápů (povídka Podivuhodné dobrodružství indického kačera v městském parku. Válečný chaos v nedalekém vojenském Josefově z prvých válečných dnů i válečný ruch na josefovském nádraží nalezly odraz v úvodních kapitolách samotného Švejka, v němž třikrát cituje svou oblíbenou  vojenskou píseň Když jsme táhli k Jaroměři.

Haškův pobyt na Náchodsku a ohlas Náchoda a Kladska v Haškově literární tvorbě

    Když v roce 1914 za ním do Jasenné přijeli jeho pražští přátelé, prof. Ladislav Jančák, syn majitele proslulé kavárny Union v Praze, a Oskar Butter, středoškolský profesor, podnikli společně  s Haškem a Hrnčířem výlet do okolních míst na Náchodsku. Navštívili Českou Skalici a Babiččino údolí. V Náchodě v hotelu U Beránka uspořádal Hašek dobrovolnou sbírku pro české spisovatele uvržené válkou do bídy a získané peníze propil. V lázních Chudoba v Kladsku měl jakýsi delikt s německy mluvícími četníky, které Hašek oslovil: „ Vy trulanti, já byl v Rusku zatčen a považován za špiona.“ Podle vzpomínky L. Jančáka se incident urovnal přispěním dr. Johna, známého náchodského advokáta. Radko Pytlík uvedl v knize Toulavé house (1971), že tato příhoda není zaznamenána v policejních protokolech.- Také samotný Náchod i Hronov nalezly ohlas v Haškově tvorbě. Je třeba zmínit, že spisovatel J. Hašek  dne 27. 10. 1912 na Večeru českého humoru v Náchodě četl causerii a dobrodružství ze života autorova, poté měl konflikt s místními sokoly.

   Náchod Hašek připomíná v novinovém článku Kopnikiiáda v Čechách (České slovo 20.2. 1912), kde referuje o  podvodném jednání tří členů údajně stavební komise z Vídně v  Náchodě, kteří zenužili pohostinnosti představených v Náchodě, výborně se  poměli na banketu a druhý den tito podvodníci zmizeli bez placení.Tento novinový článek J. Hašek posléze přepracoval, rozšířil a beletrizoval v satirickém čtrnáctideníku Karikatury, jehož zodpovědným redaktorem byl jeho přítel malíř a ilustrátor Josef Lada. A tak čtenáři malého vydání časopisu Karikatury, vydávaného v Praze, si zde 12.3. 1912, mohli přečíst třídílnou satiru s názvem „Z Náchoda. Náchodští padli do rukou podvodníků.-I. Příšerné oklamání úředníka v nádraží v Chocni, II. Banket v Náchodě, III. Do čeho šlápl skutečný inspektor z Hronova. Známá je též anekdotická historka z počátku první světové války, kdy Hašek mluvící rusky  v pražské vinárně U Petříků, innzeruje, že včera byl v Náchodě a že se tam tak právě  mluví, což mělo navozovat, že už Rusové okupovali Náchod.

    Když se asi 9. prosince 1920 vrátil ze sovětského Ruska se svou druhou ženou, Ruskou Šurou Lvovou-Haškovou, pobyli přes týden v karanténní stanici v Pardubicích. Také Trutnovsko, Vrchlabí i Krkonoše nalezly inspiraci, ohlas v Haškově tvorbě.

 

Nová knížka o Jaroslavu Haškovi na Jaroměřsku a Náchodsku

      Nové poznatky o Haškově pobytu v severovýchodních Čechách, na Náchodsku a Jaroměřsku a zejména v Jasenné přináší  knižní novinka HUMORISTA JAROSLAV HAŠEK A JAROMĚŘSKO  (26. 11. 2012,  pevná vazba, formát A5, 112 stránek, 38 obrázků, z toho 12 ilustrací Dr. Blaženy Šustrové a 26 dobových černobílých fotoreprodukcí, vydala Dr. Eva Koudelková Nakladatelství Bor Liberec v nákladu pouhých 300 výtisků) od jaroměřského literárního  historika a spisovatele  PhDr. Jiřího Uhlíře, který v úvodu ke své 19. samostatné knize zdůrazňuje: “Můj vztah k Jaroslavu Haškovi je vztahem regionálního badatele, nikoliv vztahem osobního ztotožnění se s jeho politickou, hodnotovou a životní orientací.“

    Uhlířova kniha, literárně historická monografie literatury faktu, se zabývá neznámým pobytem světoznámého spisovatele Jaroslava Haška na Jaroměřsku a Náchodsku takřka před sto lety, zejména v Jasenné v letech 1914 a 1915. Osvětluje okolnosti Haškova pobytu a podnětnost pro jeho tvorbu čtyř pozoruhodných humoresek, včetně tří objevených neznámých Haškových rukopisů (autografy dedikací). Všechny Haškovy prózy se vztahem k Jaroměřsku včetně partií ze slavných Osudů dobrého vojáka Švejka za  světové války a jeho oblíbené písně Když jsme táhli k Jaroměři jsou otištěny v knize s Uhlířovými komentáři a literárněvědnými rozbory Haškových textů.

          Kniha vyšla v nízkém nákladu pouhých 300 výtisků a můžete si ji zakoupit za cenu 150,- Kč na Obecním úřadě v Jasenné a v jaroměřských a josefovských knihkupectvích.